Pivovar Falkon pana Veselého patří mezi tzv. létající pivovary. Velkou výhodou tohoto typu pivovaru je jeho ekonomická nezávislost a svoboda. Jeho cesta za pivem začala ale už hodně dlouho před tím a trvala spoustu let, než tohoto dosáhl.

Jak začala jeho láska k pivu?

Bylo mu pouhých 13 let, když zjistil, že ho více baví pivo vařit, než konzumovat (na rozdíl od jeho vrstevníků a spolužáků). V bytě svých rodičů v paneláku se začal pouštět do vaření piva, i když teď, když si na to vzpomene, přiznává sám, že většina příliš k pití nebyla. Ale neskončil, to ho ani nenapadlo. Vařil dál a stále hledal ochutnavače a hodnotitele. A protože vyrůstal v Žatci, které všichni známe díky pěstování kvalitního chmele, nebyl to velký problém. Toto vše se odehrávalo kolem roku 2005.
Stále více ale přemýšlel o tom, že by chtěl mít svůj vlastní pivovar. Překážkou ale bohužel byly investice, které by bylo nutné realizovat. Nakonec vymyslel způsob, díky kterému nemá svůj pivovar, ale pivo vaří a distribuuje.

Jak to funguje bez vlastního pivovaru?

Název tohoto pivovaru a také značka piva Falcon je odvozena z latinského slova označujícího „sokola“. Jeho přívlastek je stěhovavý a od tohoto je odvozena koncepce „létajícího pivovaru“.
Hlavním znakem pivovaru je skutečnosti, že neexistuje jeho pevná základna. Pouze využívají volnou kapacity svých konkurentů, pronajímají si jejich nevyužité prostory.

Kromě pivovaru Falcon se touto cestou vydali u nás i další pivovary – například Prager Laffe nebo Nomád.
V případě pivovaru Falcon se pan Veselý dohodl se dvěma minipivovary a vaří u nich svoje pivo pod svojí značkou Falcon. K tomu nyní začal zkoušet další dva pivovary pro případné využítí do budoucna.
Velkou výhodou této koncepce je skutečnost, že není nutné realizovat velké až obrovské počáteční investice na prostory, zařízení a vybavení. Samozřejmě je nutné nakoupit všechny potřebné suroviny, zajistit obaly pro přepravu hotového piva a zaplatit příslušnému pivovaru za pronájem prostor. Tyto částky se ale pohybují ve zcela jiných řádech.

Další velkou výhodou je podle pana Veselého také ekonomická nezávislost. Podle něj si může dovolit vařit svoje pivo podle svých představ, což u velkých pivovarů nejde vždy. Ty se často řídí a rozhodují jen podle zisku.
Určitou nevýhodou vaření piva v „létajícím pivovaru“ je konečná cena vyrobeného piva. Ta je bohužel vyšší, neboť se do ní promítají hned tři marže, a to marže pro výrobce piva, pro pivovar a nakonec pro odběratele, tedy hospodu. Často také takové pivovary produkují speciální typy piv, což znamená, že je nutné pro jejich výrobu nakupovat speciální, a tedy i dražší suroviny. I toto se v konečné ceně piva odrazí

I když si pan Veselý není zcela jistý budoucností „létajícího pivovaru“, za ten skutečný, spojený se zemí, by jej neměnil. Dává mu to svobodu, kterou oceňuje a potřebuje. Může si vybrat, kde svoje pivo bude vařit. Má to ale i své nevýhody. Před každým vařením je nutné příslušný pivovar připravit na to, že se zde bude vařit jiné pivo podle jiné technologie nebo postupu.

Další nevýhodou může být fakt, že při této koncepci více cestujete mezi jednotlivými nasmlouvanými pivovary, kde svoje pivo vaříte a kontrolujete tak jeho průběžný stav.
Také celkové výnosy tohoto pivovaru nejsou nijak závratné, majitel si nyní nemůže dovolit přijmout další zaměstnance. Vše tedy vykonává sám. Ale nestěžuje si, jde to. A má to podle pana Veselého i své výhody – věnuje se vaření piva, marketingu, prodeji, inovacím – a to je právě to, co jej na této práci baví. Je velmi rozmanitá a žádný den není stejný. Nejde rozhodně o žádný stereotyp.

Jaká piva pivovar Falcon nabízí?

Základem produkce je 16 stupňové IPA (India pale ale) a několik dalších druhů vaří v závislosti na ročním období nebo třeba jen jednorázově.
Jeho výroba je velmi úspěšná. V letošním roce se mu podařilo získat zlatou a stříbrnou pivní pečeť, a to v pivní kategoii „pale ale“ a „India pale ale“.

V roce 2014 se panu Veselému touto cestou podařilo uvařit 200 hektolitrů svého piva. Oproti roku 2013 je to nárůst o více než 60 %. což je úctyhodný pokrok. Plán pro příští rok je dosažení hranice 1000 hektolitrů.
Jeho pivo můžete u nás ochutnat na celé řadě míst. Jen v Praze jej čepují asi v deseti podnicích. A dokonce se mu podařilo dodávat také na Slovensko.

Prozatím si tento pivovar na odběratele stěžovat nemůže. V toto chvíli jich má dostatek. Díky nárůstu malých pivovarů se ale může do budoucna cokoli změnit. Mezi jeho největší odběratele patří provozy, jejichž cílem je velký výběr.

I podle pana Veselého jsou malé pivovary velkým přínosem. Vaří totiž piva odlišná, netradiční a náš pivní svět obohacují o nové chutě. I když tady u nás už existuje přibližně 100 pivních stylů, neznamená to, že někdo nemůže objevit něco nového.

Také pivovaru Falcon, zástupci mezi „létajícími pivovary“, přejeme co nejvíce spokojených zákazníků a také samozřejmě co nejvíce spokojených pivovarů, kteří s ním budou spolupracovat.

Přehled dílů seriálu o malých pivovarech a jejich pivě:

1. ROZMACH  MALÝCH  PIVOVARŮ  U NÁS
2. POTŠTEJNSKÝ CLOCK
3. BRNĚNSKÝ  PIVOVAR  LUCKY  BASTARD
4. PRAŽSKÝ  PIVOVAR  KOLČAVKA
5. RADNIČNÍ  MINIPIVOVAR  JIHLAVA
6. ZÁMECKÝ  PIVOVAR  FRÝDLANT
7. PIVOVAR  FALKON
8. PIVOVAR  NÁRODNÍ   (V   PRAZE)
9. BRNĚNSKÝ  PIVOVAR  HAUSKRECHT
10. KLÁŠTERNÍ   PIVOVAR  STRAHOV
11. MĚŠŤANSKÝ  PIVOVAR  POLIČKA
12. SOKOLOVSKÝ  PIVOVAR  PERMON