Kdo se v oblasti piva a pivovarů orientuje, zřejmě bude znát jméno Hauskrecht. Jedná se o dlouholetého sládka řady velkých pivovarů, kromě jiných vařil také v pivovaru Starobrno  Nyní je toto jméno spojeno s novým malým brněnských pivovarem, kde vaří pivo svoje vlastní.

Tento pivovar nejdete v Brně, v cihlové budově v areálu bývalých brněnských jatek. Původní plán produkce byl 2400 hektolitrů a hned první rok fungování se podařilo tento plán překonat a vyproduktovat 2800 hektolitrů. Plány jsou ale ještě mnohen vyšší, neboť celková kapacita pivovaru je až 8000 hektolitrů.

Na začátku hokej, nyní vlastní pivovar

Z počátku téměř nic nenasvědčovalo tomu, že by se současný majitel pivovaru měl tomuto oboru věnovat, že by v něm měl podnikat. Hrál totiž na vrcholové úrovni hokej, byl dokonce i členem juniorské reprezentace. Na vojně se bohužel tato slibně rozjetá kariéra zastavila kvůli těžkému zranění. A protože jeho otec a strýc v pivovarnictví působili a on sám měl dokonce za sebou studium potravinářské technologie, začal se tímto směrem ubírat také.

Prošel několika pražskými pivovary, i tenkrát jediným minipivovarem U Fleků. A přesvědčil se o tom, že cesta, kterou si vybral, zrovna růžová není. Zejména vzpomíná na místo U Fleků, kde pracovali dva a museli zvládnout 5 – 6 tisíc hektoliktrů ročně. A pokud jeden onemocněl, musel to ten druhý zvládnout sám. Pak prošel i několika pražskými velkými pivovary, takže poznal, jak fungují.

Pracoval například v Prvním pražském měšťanském pivovaru v Holešovicích (dnes už bohužel nefunguje), kde nastoupil v roce 1979 a působil tam až do roku 1994. To byla doba, kdy se kolem našich pivovarů začali točit zahraniční firmy s kapitálem. Od rakouské společnosti, nového majitele brněnského pivovaru, pak přišla nabídka na přestup do Starobrna. Rozhodování muselo být velmi rychlé, podmínky ale byly zajímavé. Brněnský pivovar sice byl ve velmi zbídačeném stavu, bral to ale jako výzvu. A jeho úkol – vzkřísit brněnský pivovar Starobrno.

Práce byla tvrdá, ale výsledky byly vidět. U rakouského investora se mu podařilo získat peníze na investice, zefektivnila se celá výroba piva a hlavně, jeho kvalita šla hodně nahoru. Kromě tradičního piva se také začala vyrábět piva speciální, například Červený drak.

Po nějaké době ale přišla změna majitele pivovaru, koupil ho nizozemský Heineken. S některými skutečnostmi se bohužel Petr Hauskrecht nemohl smířit a ztotožnit, a tak došlo opět na změnu místa. Nyní se jednalo o přesun k Ústeckým pivovarům a opět se jednalo o záchranu jejich provozů a fungování. Nastoupil do Velkého Března a jeho úkolem bylo zavést správné technologie vaření piva a samozřejmě také úspory. A podařilo se, požadavky investora byly splněny.

A tak jeho cesta pokračovala dál, nyní do pivovaru v Krušovicích. I tady bylo jeho úkolem pivovar postavit na nohy. Současně s tím ale stále pracoval ve Velkém Březně, což znamenalo neustálé přejíždění. Často tak pracovat i 18 hodin denně, neboť přejížděl 120 kilometrů. A k tomu ještě na víkendy jezdil za rodinou do Brna, kde stále bydleli.

A právě v této době jej začali společníci přemlouvat, aby si založili vlastní minipivovar. Myšlenka to byla zajímavá a nebyla nereálná. A když se jim podařilo sehnat odpovídající prostory v Brně, v areálu bývalých jatek, nápad dostával reálnější obrysy. Dal tedy výpověď a začal se tomuto věnovat na plný úvazek.

Rozjezd vlastního minipivovaru

Financování celého provozu bylo realizováno z peněz jeho i jeho společníků. V jeho případě to byly peníze, které si vydělal v minulosti. Jen oprava budovy vyšla přibližně na 2 miliony Kč a technologie dalších asi 10 milionů Kč. Dnes je z toho parní pivovar.

Velký důraz kladou na lidi, se kterými pracují. Dávají hodně šanci mladým uchazečům a těm pak předávají své zkušenosti. Nedrží je tady ale násilím. Pokud se pak domluví na jejich odchodu, dokonce jim pomáhají i schánět práci jinde. Včetně zahraničí.

Důraz na lidi kladou zejména po tom, co se v řadě pivovarů v minulosti setkali s lidmi línými, nespolehlivými a neschopnými. Dokonce se setkali s tím, kdy takový zaměstnanec po propuštění vyhrožoval jemu i jeho rodině.

Nyní ve svém pivovaru pracuje s dalšími dvěma mladými pomocníky. Produkci mají zaměřenou na spodně kvašená piva. I když nevylučují, že díky oblibě svrchně kvašených piv se nezačnou orientovat také na tento typ.

Jeho Brněnská jedenáctka i dvanáctka si v Brně vydobyli svoje místo a současně je o ně velký zájem. Většinu své produkce distribuují do restaurací a pivnic v blízkém okolí v sudech. Kapacita pivovaru je okolo 8000 hektolitrů ročně.

Zajímavostí pivovaru je skutečnost, že v jeho interiéru je nápis „Dej bůh štěstí“ a ten dokonce vysvětil kněz.

Pivovaru přejeme zejména hodně spokojených Brňanů. 

Přehled dílů seriálu o malých pivovarech a jejich pivě:

1. ROZMACH  MALÝCH  PIVOVARŮ  U NÁS
2. POTŠTEJNSKÝ CLOCK
3. BRNĚNSKÝ  PIVOVAR  LUCKY  BASTARD
4. PRAŽSKÝ  PIVOVAR  KOLČAVKA
5. RADNIČNÍ  MINIPIVOVAR  JIHLAVA
6. ZÁMECKÝ  PIVOVAR  FRÝDLANT
7. PIVOVAR  FALKON
8. PIVOVAR  NÁRODNÍ   (V   PRAZE)
9. BRNĚNSKÝ  PIVOVAR  HAUSKRECHT
10. KLÁŠTERNÍ   PIVOVAR  STRAHOV
11. MĚŠŤANSKÝ  PIVOVAR  POLIČKA
12. SOKOLOVSKÝ  PIVOVAR  PERMON